Petr Kvíčala / Výzkumy ornamentu pokračují
26.03.2025 - 26.07.2025
Fait Gallery, Ve Vaňkovce 2, Brno
Kurátor: Ondřej Chrobák
Vernisáž: 26. 3. 2025 v 19:00
Výstava Petra Kvíčaly ve Fait Gallery představuje jeho tvorbu za posledních patnáct let. Kvíčala se ve své tvorbě věnuje ornamentu coby problému matematického řádu a současně estetickému fenoménu pokleslé pověsti. Ornamenty i nadále prorůstají Kvíčalovými obrazy jako mycelium, někdy skrytě, jindy signálně. Tato polarita je v období mapovaném současnou výstavou asi výraznější než v předcházejících etapách jeho tvorby. Paralelně s malbou se ke slovu opět dostává práce se dřevem. Autor přizval k hostování na výstavě umělkyni Karimu Al-Mukhtarová.
Katarína Hládeková / ROZDĚLAT OHEŇ
-
Fait Gallery PREVIEW, Dominikánské nám. 10, Brno
Vernisáž: 12. 11. 2013 v 18.00
Kurátor: Michal Pěchouček
Katarína Hládeková se ve své tvorbě soustřeďuje především na magii zobrazování, podmínky a mechaniku vidění, kterou ostře a zároveň intuitivně odhaluje srze fotografie, plastiky a instalace. Zabývá se vztahy mezi objektem a technickým obrazem.Tato autorka si vystačí jen s minimem prostředků. Pro její střídmé a přehledné vizuální atrakce je například typické s jakým důmyslem využívá plastické možnosti běžného bílého kladívkového papíru, ze kterého vytváří většinu modelů určených k přímé prezentaci nebo následné dokumentaci.
Pro Fait Gallery připravila Katarína Hládeková volný cyklus, v němž, jak napovídá název výstavy,panuje fenomén ohně. Nejedná se o objektivizovanou studii, ale spíše o nezakryté poetické snění o nebezpečně dvojakém, ale především tvořivém živlu. Hládeková respektuje oheň jako dynamickou a archetypální sílu. Její snění se s jistou nostalgií obrací také k zápasu, který se zdá být již dávno dobojovaný, tedy k samotné historii technického obrazu, k technikám filmu a úsvitu fotografického média. Proto v obrazech a objektech klade největší důraz na lokalizacisvětelného zdroje, vrženého stínu a jeho zrcadlení, také na samotnou mechaniku snímání, fotografickou montáž nebo projekci pohyblivých obrazů formou praxinoskopu. Odkazy k prekinematografickým technologiím se však nikdy nestávají něčím důležitějším, než je samotný zobrazený předmět. Do imaginární a pečlivě uzavřené laboratoře této umělkyněi tentokrát proniká vnější realita pouze zbytkově skrze malou a přesně otevřenou skulinu. Zobrazení podmiňuje změněná perspektiva a posunuté měřítko celku i detailu.Vše máme možnost vidětv jakémsi uzavřeném prostředí, kde nacházímestopy probíhajících procesů a otevřených forem.
Touto výstavou Hládeková trochu ustupuje od principů muzeálního nebo definitivníhorámovánía adjustace, na které jsme u ní jako diváci uvyklí.Nabízí nám více autentický pohled do svémomentální tvůrčí dílny, protože tentokrát koncipovala výstavu s mnohem větší spontánností a vztahy mezi jednotlivými objekty studijní povahy ponechala ve stadiu klíčení.I přes vědomou možnost jisté neuspořádanosti, zůstává její pohledpronikavý, odhalující a kompletní.Chaos je vyloučen. K chaotičnosti se totiž Hládeková dlouhodobě staví jako ke kvalitě poněkud extrémní povahy. Slovy básníka Paula Valéryho: „Každá odchylka je osudná, výtvor je zničen. Jestliže se oheň zmírní nebo se příliš rozhoří, přivodí svým rozmarem pohromou..."
