Kamila Musilová / Pod dečkou s jemným vzorem

Reprezentativní výstava Michala Škody s názvem PROLÍNÁNÍ není retrospektivou, tematizuje ale neustálý tvůrčí dialog s minulostí, přítomností a možnou budoucností vlastní tvorby – kontinuální prolínání témat, významů, médií a materiálů. Je také pokračováním v soustředěné interakci s Místy se specifickými kvalitami. Škoda programově pracuje s redukovanou abstraktní formou a svá témata – zájem o prostor a architekturu, místo pro člověka, archivace bytí a každodennosti – realizuje přes různé techniky. Kresba patří spolu s autorskými knihami k hlavním vyjadřovacím prostředkům jeho tvorby a v posledních letech se jeho sochařský naturel znovu materializoval do objektů, které do jisté míry pracují s architektonickým tvaroslovím. Pokud velkoformátové kresby a objekty reprezentují esenciální a vysoce abstrahovaná díla, jejich pomyslným protikladem jsou Škodovy deníky a tzv. Records, kde přes bezprostřední kresebné a fotografické záznamy mapuje svou každodennost. Je to doslovný archiv umělcova bytí, kde se odehrává nespočet impulzů, i těch zdánlivě odlišných od toho, čím se reprezentuje.

Deníky a Records představují dvě kolekce ze Škodovy bohaté tvorby v oblasti autorské knihy rozvíjené od 90. let. Deníky reprezentují tradičnější formu ručně vázaného sešitu s klasickým stránkováním. Každý existuje v jediném kusu. Mají časosběrný charakter a číslování podle pořadí vzniku. Rozsáhlá kolekce deníků je postavena na černobílé autorské fotografii s uměleckými intervencemi v různých technikách. Fotografie se ve Škodově tvorbě objevila v roce 1996 v rámci první autorské knihy „Místa“. Následující desetiletí její podoba zrála a vyvíjela se prostřednictvím množství vizualizací a fotografických záznamů. Textová složka v denících absentuje a není zřejmé, zda je v nich možné lineárně „číst“. Zcela jasně ale ukazují, co všechno autora zajímá, co nezbytně poutá jeho oko a mysl. Deníky jsou soukromým polem umělcova experimentování, rezervoárem inspirací a idejí.Obrazy defilují jeden za druhým jako ze slovníku Škodova vnímání: struktury a rastry, nalezené architektonické situace, detaily, akcenty, horizonty a průhledy – nenápadné, ale formující momenty existence, ztišená kontemplativní krása. Fascinuje autorova schopnost generovat obraz za obrazem v bezchybné kompozici. Velice důležitá jsou sousedství obrazů na stránkách, objevuje se i perforace jako fyzický průnik do světa stránek následujících.

Records, jak nazývá Michal Škoda své kresební záznamy kombinovanou technikou na papíře formátu A4, jsou primární sdělení nejjednoduššími prostředky. „Kontinuální doteky“ – dialog s každodenností a výsledek nespočtu hodin nad čtvrtkou papíru, kdy soustředěná práce v ateliéru nabývá meditativních rozměrů. Elementární vizuální jednotky napovídají o vnitřní konstelaci složitějších obrazů a odhalují vlastní proces Škodovy tvorby. Autor využívá pro tyto záznamy techniky kresby, perokresby, malby i koláže, přidává kousky časově příslušné reality jako fotografie, frotáže, fragmenty různých tiskovin, půdorysy apod. V mnohem menší míře než v minulosti ale stále pracuje i s nápisy (přesněji se slovy) a typografickými kompozicemi. Specifikem Records je, že jednotlivé listy nejsou fixně vázané do vazby, a je možné je vybrat a využít k intervenování do prostoru, čímž představují jednoduchou a současně excentrickou podobu autorské knihy. Nebylo možné odolat unikátnosti brněnské Fait Gallery a nepřistoupit k tvořivé konfrontaci velkolepého industriálního prostoru s A4 kresbami a záznamy. Stovky kusů Records, umístěných bez kalkulu za sebou tak, jak vznikaly, se skládají v unikátní celek obrovského obrazu a reflektují Škodovo intenzivní analyzování prostoru a jeho možností. – „Prostoru jako fenoménu a nekonečného teritoria témat.“

Kamila Musilová / Pod dečkou s jemným vzorem

08.02.2013 - 27.03.2013

Fait Gallery MEM & Fait Gallery PREVIEW

Božetěchova 1 & Dominikánské nám. 10, Brno

Vernisáž: 7. 2. 2013 v 19.00

Kurátor: Denisa Kujelová

Dosavadní projekty Kamily Musilové byly realizovány zejména v rámci média fotografie. Už zde se však objevuje její zájem o jiné techniky při zpracování konkrétních témat. Jde především o princip „dočasné instalace“, pomocí něhož autorka intuitivně vytváří nové vztahy mezi předměty a jejich významy a specifickými místy. Tyto objekty v prostoru pak následně transformuje pomocí fotografie.

V galerii MEM Kamila Musilová vystupuje z rámce dvojrozměrného obrazu a představuje kolekci objektů a instalací vytvořených přímo pro tento prostor. Název výstavy pod dečkou s jemným vzorem, který je převzat z konvolutu chatařské církve Kniha chat, má především evokovat nostalgii spojenou s uplynulým časem. Kamila Musilová se tak nepřímo odkazuje na svůj vlastní sentimentální vztah k prarodičům a rodině obecně, na zažité rodinné zvyky a stereotypy, na ne vždy sladké vzpomínky, které se snaží zobecnit z intimní roviny do zažitých zkušeností nás všech. Dečka jako nositel upjatosti, preciznosti, řádu a domácí pohody významově prochází téměř všemi vystavenými díly, ať už v podobě naddimenzovaného dřevěného plotu, či toku linoucích se kobercových třásní. Použité ready made objekty z dědečkovy dílny odkazují na tenkou hranici mezi kutilstvím, „neumělstvím“ a uměleckým tvořením. Střídání překvapivých rozměrů předmětů (příliš velkých, či malých) zase popouzí k posunu původního významu věcí do absurdní roviny.

Na celou expozici dohlíží dvojportrét Valentiny Těreškovové a Jurije Gagarina, prvního „páru“ ve vesmíru, které Musilová přeneseně vnímá jako futuristické rodiče lidského rodu. Technické zpracování ale spíše evokuje staré svatební portréty zavěšované nad postele v ložnicích.

Druhá část výstavy umístěná v galerii Preview přirozeně navazuje a dotváří prostorovou expozici první části. Vedle fotografií ze staršího cyklu Dědeček a Babička umělkyně instaluje i video expozici, jejíž jednotlivé stopáže se odehrávají v různých koutech zahrady a chaty prarodičů. Jde o statické záběry skutečného stavu, avšak vypreparováním jednotlivých scén vzniká podivné vyprávění o životě tamních věcí a obyvatel.

Jdi zpět