22.05.2024 - 27.07.2024
Fait Gallery, Ve Vaňkovce 2, Brno
Kurátorka: Silvia L. Čúzyová
Vernisáž: 22. 5. 2024 v 19:00
Reprezentativní výstava Michala Škody s názvem PROLÍNÁNÍ není retrospektivou, tematizuje ale neustálý tvůrčí dialog s minulostí, přítomností a možnou budoucností vlastní tvorby – kontinuální prolínání témat, významů, médií a materiálů. Je také pokračováním v soustředěné interakci s Místy se specifickými kvalitami. Škoda programově pracuje s redukovanou abstraktní formou a svá témata – zájem o prostor a architekturu, místo pro člověka, archivace bytí a každodennosti – realizuje přes různé techniky. Kresba patří spolu s autorskými knihami k hlavním vyjadřovacím prostředkům jeho tvorby a v posledních letech se jeho sochařský naturel znovu materializoval do objektů, které do jisté míry pracují s architektonickým tvaroslovím. Pokud velkoformátové kresby a objekty reprezentují esenciální a vysoce abstrahovaná díla, jejich pomyslným protikladem jsou Škodovy deníky a tzv. Records, kde přes bezprostřední kresebné a fotografické záznamy mapuje svou každodennost. Je to doslovný archiv umělcova bytí, kde se odehrává nespočet impulzů, i těch zdánlivě odlišných od toho, čím se reprezentuje.
Deníky a Records představují dvě kolekce ze Škodovy bohaté tvorby v oblasti autorské knihy rozvíjené od 90. let. Deníky reprezentují tradičnější formu ručně vázaného sešitu s klasickým stránkováním. Každý existuje v jediném kusu. Mají časosběrný charakter a číslování podle pořadí vzniku. Rozsáhlá kolekce deníků je postavena na černobílé autorské fotografii s uměleckými intervencemi v různých technikách. Fotografie se ve Škodově tvorbě objevila v roce 1996 v rámci první autorské knihy „Místa“. Následující desetiletí její podoba zrála a vyvíjela se prostřednictvím množství vizualizací a fotografických záznamů. Textová složka v denících absentuje a není zřejmé, zda je v nich možné lineárně „číst“. Zcela jasně ale ukazují, co všechno autora zajímá, co nezbytně poutá jeho oko a mysl. Deníky jsou soukromým polem umělcova experimentování, rezervoárem inspirací a idejí.Obrazy defilují jeden za druhým jako ze slovníku Škodova vnímání: struktury a rastry, nalezené architektonické situace, detaily, akcenty, horizonty a průhledy – nenápadné, ale formující momenty existence, ztišená kontemplativní krása. Fascinuje autorova schopnost generovat obraz za obrazem v bezchybné kompozici. Velice důležitá jsou sousedství obrazů na stránkách, objevuje se i perforace jako fyzický průnik do světa stránek následujících.
Records, jak nazývá Michal Škoda své kresební záznamy kombinovanou technikou na papíře formátu A4, jsou primární sdělení nejjednoduššími prostředky. „Kontinuální doteky“ – dialog s každodenností a výsledek nespočtu hodin nad čtvrtkou papíru, kdy soustředěná práce v ateliéru nabývá meditativních rozměrů. Elementární vizuální jednotky napovídají o vnitřní konstelaci složitějších obrazů a odhalují vlastní proces Škodovy tvorby. Autor využívá pro tyto záznamy techniky kresby, perokresby, malby i koláže, přidává kousky časově příslušné reality jako fotografie, frotáže, fragmenty různých tiskovin, půdorysy apod. V mnohem menší míře než v minulosti ale stále pracuje i s nápisy (přesněji se slovy) a typografickými kompozicemi. Specifikem Records je, že jednotlivé listy nejsou fixně vázané do vazby, a je možné je vybrat a využít k intervenování do prostoru, čímž představují jednoduchou a současně excentrickou podobu autorské knihy. Nebylo možné odolat unikátnosti brněnské Fait Gallery a nepřistoupit k tvořivé konfrontaci velkolepého industriálního prostoru s A4 kresbami a záznamy. Stovky kusů Records, umístěných bez kalkulu za sebou tak, jak vznikaly, se skládají v unikátní celek obrovského obrazu a reflektují Škodovo intenzivní analyzování prostoru a jeho možností. – „Prostoru jako fenoménu a nekonečného teritoria témat.“
-
Fait Gallery PREVIEW, Ve Vaňkovce 2, Brno
Kurátor: Michal Stolárik
Zahajovací den: 12. 5. 2021, 17:00–21:00
Kompozične a dynamicky vyvážený výstavný environment, formálna čistota vytvorených artefaktov, obsesívno–precízne spracovanie jednotlivých segmentov či prirodzene sa rozvíjajúci vokabulár autorskej symboliky. Posledné výstavné projekty (Deti Jána Moksoá, 2020, Nová Synagóga, Monument of Possible Fall, 2019, At Home Gallery) slovenského multimediálneho umelca Kristiána Németha (*1983) z perspektívneho pohľadu definujú jeho súčasný autorský rukopis a pravdepodobne nastavujú pomyselné štandardy budúcej tvorby. Charakterizuje ju prirodzené spojenie univerzálnych tém s intímnymi a až traumatickými obsahmi, pričom sa neštíti inštitucionálnej kritiky, ktorú kamufluje symbolickým výtvarným jazykom inšpirovaným a vyňatým z bežnej reality.
Németh sa v postkonceptuálnom prístupe k tvorbe objektov, inštalácií, performancií, videí či inscenovaných fotografií kontinuálne dotýka tém vychádzajúcich z fungovania katolíckej cirkvi. Niekedy priam investigatívnym spôsobom skúma osobné rodinné traumy, sexualitu či sexuálne zneužívanie, mocenské vzťahy či pokrivené hodnoty a úmysly cirkevných protagonistov, pričom spochybňuje všeobecnú predstavu o (falošnej) pozitivite a transparentnosti vnímania sakrálnej spoločnosti. Hoci inštitucionálna kritika cirkvi tvorí väčšinovú časť autorského výskumu, postupne ho aktualizuje univerzálnejšou obsahovou líniou, ktorá sa vzťahuje na všeobecnejšie témy reagujúce na stav spoločnosti.
Neplánovaná zmena pôvodného termínu samostatnej výstavy Warm Greetings, spôsobená pandemickou situáciou, dala autorovi možnosť prehodnotiť pôvodný projekt a prísť tak s niečím novým a zohľadniť aktuálnu politicko-spoločenskú situáciu. Site-specific projekt už na prvý pohľad vychádza z Némethových starších prác a pomyselnej knižnice autorských prístupov, z ktorej si vybral signifikantnú svetlú farebnosť, vzdušnú inštaláciu, materiálnu a formálnu rozmanitosť, minimalistickú štylizáciu či scénografický prístup k budovaniu výstavného zážitku.
Ústredným motívom, vnoreným do jadra výstavného environmentu, sú vplyvom tepla a sily ohýbané voskové objekty. Autorskou technikou deformované sviečky, ktoré Németh pôvodne vyňal z kontextu prvého svätého prijímania, reprezentovali v minulých projektoch zraniteľnosť a nevedomé prispôsobovanie sa jedincov kánonom cirkevnej moci. V súčasnej formálnej aktualizácii ich počty násobí, čím vytvára nakumulované organické celky pôsobiace ako homogénne hmoty, ktoré však z blízkeho pohľadu odkrývajú svoj jedinečný heterogénny charakter. Spleťou zničených sviečok Németh ilustruje vplyvy nadradenej moci, neovplyvniteľných externých podnetov, spoločenských noriem, tlakov a očakávaní pôsobiacich na jednotlivca či kolektív v súčasnom svete. Formou neviditeľného fyzického gesta a pomyselným „vrúcnym pozdravom“ vytvára symbolické relikvie, ktorých proces vzniku komentuje formou štylizovaných obrazov komunikujúcich poetiku jednoduchého gesta na hranici medzi kreativitou a deštrukciou.
Subtílna a súčasne neprehliadnuteľná farebnosť výstavného projektu, ktorá okrem toho, že dopomáha dynamizácii priestoru a zdôrazňuje významový charakter jednotlivých segmentov, takisto reflektuje symboliku použitých farieb. Biela je spájaná s čistotou, nevinnosťou, pravdou či spravodlivosťou a odtieň telovoružovej sa zas vzťahuje k ženstvu, telesnosti či homosexualite. Okrem scénograficky použitých textíliách sledujeme zvolený kolorit aj na špeciálne navrhnutých abstrahujúcich drevených podstavcoch, ktoré ilustrujú štylizovanú stopu po roztopených sviečkach. Tie spoločne so stigmaticky ladenými vypálenými miestami zároveň načrtávajú vizuálne neviditeľné, ale zjavne prítomné elementy tepla a ohňa, ktoré sú dôležitým ideovým backgroundom celého projektu.
Výstavní projekt z veřejných zdrojů podpořil Fond na podporu umenia.